Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm): Intenzita sucha v povrchové vrstvě na celém území České republiky výrazně poklesla. Aktuálně v této vrstvě pozorujeme mírné až výrazné sucho jen lokálně v Jeseníkách a v Moravskoslezských Beskydech a počínající sucho je pozorováno na jihu a jihovýchodě Moravy.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm): V hlubší vrstvě zůstává půda i nadále dostatečně nasycená, a sucho v této vrstvě, s výjimkou lokálních oblastí v Krkonoších, Orlických horách a také v Jeseníkách, není v republice téměř pozorováno.
Aktuálně se sucho vyskytuje na cca 4 % území České republiky (půdní profil 0–100 cm). Jenom lokálně výrazné až výjimečné sucho pozorujeme v Krkonoších a také v Jeseníkách.
Deficit: Stav půdní vláhy v hlubších vrstvách i nadále zůstává na většině území ve vyšších hodnotách, no v povrchové vrstvě jsou i nadále zásoby vody velmi nízké nebo žádné, i když hodnoty půdní vláhy oproti minulému týdnu mírné stouply.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) zásoby vody oproti minulému týdnu mírně stouply na téměř celém území republiky s výjimkou jižní Moravy, kde hodnoty zůstávají nižší. Na zbytku území aktuálně pozorujeme deficit většinou do max -5 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti minulému týdnu zásoby vody téměř nezměnily. I nadále na většině území v této vrstvě deficit nepozorujeme. Výjimkou jsou území podél severních a východních hranic- v Krkonoších, Orlických horách, Hrubém Jeseníku a Beskydech, kde aktuálně pozorujeme deficit místy do 20 mm. Na zbylém území zůstávají hodnoty půdní vláhy kladý do 40 mm.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je max 16 % území v deficitu 5-20 mm a 3 % území v deficitu do 40 mm. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně i nadále na západ od Prahy a také na jihu Moravy. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší a pozorujeme tu tak deficit lokálně i do 40 mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na většině tocích v rámci republiky spíše normální až podnormální. Podnormální vodnost je pozorován převážně na Liberecku a dál na severovýchodě Čech a také na východní Moravě, na Vsetínsku místy pozorujeme i extrémní sucho. Naopak na jihozápadě Čech je pozorovaná i nadnormální vodnost.
Hladiny vodních toků jsou setrvalé nebo velmi slabě kolísají. V porovnání s dlouhodobými listopadovými průměry jsou průtoky převážně podprůměrné až průměrné
V celém profilu do 1 m se k 24. 11. vyskytuje deficit na max 19 % území, co je oproti minulému týdnu pokles. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Oproti minulému týdnu nedošlo k nárustu hodnot relativního nasycení půdy na většině území s výjimkou okolí Prahy a jihu Moravy.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu na většině území stouply. Na jihu Moravy pozorujeme ale i nadále nejnižší hodnoty a tak i nejnižší hodnoty v rámci celé republiky (nasycení půdy v rozmezí 50-60 %). Nejvyšší hodnoty (nad 90 %) se udržují na západě a jihozápadě republiky a také podél severních hranic.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu výrazně neproměnily. Na Šumavě, Jizerských a Orlických horách a místy i na Vysočině zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení i v intervalu 90-100 %, severozápadně od Prahy, na sever od Brna a na Olomoucku jsou hodnoty nižší- v rozmezí 60-70 % a na zbytku území jsou hodnoty v intervalu 70-90 %.
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy i nadále vyšší a oproti minulému týdnu došlo ještě k jejich růstu. 30 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst o víc než 20 % (hlavně Šumava a sever republiky), se nachází v hodnotách nad 90 %. 54 % se aktuálně nachází v intervalu 70-90 %, a 5 % území se nachází v intervalu 40-60 %. Aktuálně nejméně zásob vody pozorujeme na severozápad od Prahy, také na Znojemsku, Brněnsku a na Olomoucku.
Dopady na vegetaci: Relativní kondice vegetace je na téměř celém území republiky, kromě jihozápadu Čech, jihu Moravy a Ostravska, kde došlo oproti minulému týdnu k zhoršení, i nadále v nadprůměrném stavu. Naopak k zlepšení došlo na Vysočině na severovýchodě Čech a na Karlovarsku. Aktuálně se v nejlepší kondici jeví vegetace na Vysočině a také na severovýchodě Čech.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin oproti minulému týdnu jen velmi mírně vzrostly. Aktuálně jsou v 10 okresech (18 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 9 okresech (16 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v 7 okresech (12 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 30-40 % a okres Plzeň jih reportuje ztráty nad 40 %. Ve 24 hlášených okresech (42 %) nejsou reportovány projevy sucha. 26 okresů zůstalo nehlášených.
Stav vodní bilance za poslední tři měsíce se oproti minulému týdnu se výrazně neproměnil. Aktuálně i nadále převládá stav normální spíše vlhčí ve 72 % hlášení. Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů ve 17 %, stav velmi vlhký v 5 % hlášení, v 1 % hlášení je reportován stav velmi suchý, ve 4 % hlášení je reportován stav extrémně vlhký a v 2 % hlášení (zejména hlášení ze severozápadu) je reportováno i extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm oproti minulému období vzrostl a vrchní vrstva půdy se srážkami (v mnoha případech i sněhovými) v uplynulém týdnu aspoň trochu dosytila. Na celém území aktuálně převládá půda mírně vlhká ve 43 % hlášení. Hlášená je dále půda vlhká ve 35 % hlášení, zejména ze západu Čech, ve 13 % půda velmi vlhká a v 9 % i půda sušší.
Podzimní práce jsou ukončovány, zejména v oblastech, které nebyli extrémní srážkovou situaci v září zasáhnuty na tak vysoké úrovni. V oblastech, kde bylo nutné jejich odložení a posun v důsledku zamokření půdy ještě pozvolna probíhají. Velmi vlhké podmínky byly komplikací např. u řepky, u které nešlo kvůli nesjízdnosti pozemků dostatečně zasahovat proti škodlivým organismům (plevele, dřepčíci) a cukernatost u řepky aktuálně zjevně kolísá. Také výsev ozimních plodin v oblastech, které byly srážkovou situaci zasažené víc, byl odsunut a porosty ozimých obilovin a ozimého máku se tak zpožďují ve vývoji. Dlouhodobě podmáčená půda a nepříznivé podmínky však v pár oblastech, zejména na jihu Čech, způsobily, že některé plodiny, např. ozimní ječmen vůbec nebylo možné zasít a částečně se nahradil ozimní pšenicí. V některých oblastech naši reportéři již hlásí i častější výskyt sněhových přeháněk, které se na většině území dobře vsákly do nezmrzlé půdy.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 8 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V rámci všech hlášených okresů aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Hodnoty indexu půdní vláhy v Evropě oproti minulému týdnu na větší částí území Evropy stouply. Na území Itálie, na jihu Francie, západě Ukrajiny a na severe Rumunska ale došlo k poklesu. Na většině území střední Evropy (kromě Maďarska a jihozápadu Slovenska) i nadále ale zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy v rámci celé Evropy pozorujeme v oblasti Beneluxu, v Německu a Polsku. Naopak nižší hodnoty i nadále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska, Srbska a Rumunska, také na jihozápadě Slovenska a na pobřeží Jadranu.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se zvýšily na celém území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se zatím nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 72 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na jihozápadě Čech, nižší v nížinách především na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (17.11 – 23.11.2024) jsme byli pod vlivem tlakové níže a také studené fronty, s následným prouděním studeného vzduchu. Srážky se objevovaly prakticky každý den. Celkově nejvíce srážek spadlo v Krkonoších, Jeseníkách a na Šumavě. Zde byly úhrny nad 50 mm/týden, lokálně i nad 90 mm/týden. Na horách se často jednalo o sněžení. To bylo pozorováno převážně od středy do pátku. Sníh se momentálně drží hlavně v Krkonoších s výškou do 30 cm. Do středy včetně se denní teploty pohybovaly mezi 5-10°C. Po ochlazení se pak maxima dostávala jen na 0-3°C. Noční teploty byly často kolem bodu mrazu, v druhé polovině týdne padaly až k (-5°C). Celý týden bylo větrnější počasí. Nejvíce celorepublikově foukalo v úterý.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdne (od 25.11.2024) očekáváme, že spadne do 10 mm srážek. Na horách budou úhrny vyšší a to až 30 mm/týden. Ve vyšších nadmořských výškách se ke konci týdne bude jednat většinou o sněžení. Napadnout může do 20 cm nového sněhu. V první polovině týdne mohou teploty stoupat až k 10°C, převážně v Čechách. Poté se bude ochlazovat s maximálními teplotami do 5°C. Noční teploty se budou pohybovat většinou kolem bodu mrazu. Půdní vlhkost se bude v dalších 10 dnech mírně zvyšovat, a to převážně ve vrstvě do 40 cm.
Střednědobý výhled do 11. prosince předpokládá, že teploty vzduchu se budou pohybovat kolem dlouhodobých hodnot.
Navazující výhled až do 6. ledna předpokládá, že prosinec bude spíše teplotně průměrný.
Tento týden bude v první jeho polovině v Čechách tepleji. Poté se bude postupně opět ochlazovat. Srážek nebude příliš mnoho, ale půdní vlhkost nám mírně poroste
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
