Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem výrazně zlepšilo. Přesto i nadále území se sníženou zásobou půdní vláhy pokrývá významnou část ČR. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na necelé 1/3 území, což je poloviční hodnota oproti minulém týdu. Plocha s dobrým zásobením povrchové vrstvy půdního profilu se zvýšila z 1/10 na téměř 1/2 území. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na 19 %, zatímco nedostatek zasahuje i nadále ½ území a situace je jen mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě zatím projevuje na ⅕ plochy. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na více jak 1/5 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 2/5 území. Výrazný nedostatek vláhy zasahuje 7 % území, a to v kraji Vysočina, ve východních a středních Čechách (východ), ale zčásti i v kraji Jihomoravském a Jihočeském.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na 2/5 území s tím, že hlubší vrstva je podobně zasažena na ½ území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 1/3 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a jen 13 % v povrchové vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují jen na 7 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se vlivem srážek zvýšila vlhkost půdy ve vrstvě 0-10 cm na většině území, v profilu 10 až 100 cm vlhkost spíše stagnovala. Ve vrstvě 0-10 cm není na žádné stanici registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10 až 50 cm na 30 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 19 % stanic, v 10-50 cm na 7 % stanic a v 50-100 cm na 9 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují na Šumavě a v Krušných horách, nejnižší ve východních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - Dle očekávání se déle trvající sucho projevilo v kondici vegetace a došlo k výraznému zhoršení zejména v kraji Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a také Jihomoravském a v kraji Vysočina. Zhoršení nastalo důsledkem intenzivní suché epizody ve zmíněných regionech a kondice se jeví jako převážně spíše podnormální a lokálně až výrazně horší než v posledních 16 letech. Pro příští týdny očekáváme mírné zhoršení stavu vegetace, a to zvláště v oblasti Vysočiny a východních Čech, nicméně aktuální ochlazení spolu s očekávanými srážkami by měly negativní trend zpomalit či dokonce zastavit. Celkově se naše výsledky dobře shodují s hlášeními pozorovatelů i z hlediska lokalizace postižených oblastí.
Dopady sucha na zemědělskou produkci Z reakcí našeho týmu 112 zpravodajů ze 45 okresů je zjevné, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne a odráží sucho v oblastech východních Čech, Českomoravské vrchoviny a zčásti i krajů Ústeckého a Středočeského. Ve většině hodnocených okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako sušší, resp. extrémně suché (Čechy). Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je jako nedostatečná hodnocena ve většině hlášení ve východních dvou třetinách území. Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro kukuřici a okopaniny, ale také na aktuální osevy ozimů. Významné až zásadní ovlivnění výnosu očekávají zpravodajové ze sedmi okresů. V dalších 19 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (2.10 - 8.10.2016) vystřídalo suché a teplé počasí naopak vlhčí a hlavně chladné období. V neděli se k nám začala nasouvat zvlněná studená fronta, která přinesla i větší množství srážek. Poté následoval příliv chladného a vlhkého vzduchu od severu, takže většina dní byla i zatažená či oblačná. Nejvíce srážek spadlo v neděli, pondělí a ve středu, a to většinou kolem 10 mm/den. Jelikož se k nám dostávala fronta od severu, tak nejvíce srážek v jednotlivé dny spadlo vždy v severních horách. Například ve středu 5.10.2016 to bylo i přes 80 mm/den v oblasti Beskyd. Tomu odpovídají i celkové týdenní úhrny. V Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech spadlo většinou přes 100 mm srážek. Ve zbytku republiky se týdenní úhrny pohybovaly od 10-50 mm. Ve středu 5.10.2016 se dokonce objevilo první sněžení. Na Lysé hoře spadlo okolo 38 cm nového sněhu a na Šeráku 21 cm. Díky nízkým teplotám se zde sníh stále udržuje, ale měl by v dalších dnech roztávat. Díky příchodu zvlněné studené fronty se výrazně ochladilo. V neděli 2.10.2016 byla na Moravě ještě maxima přes 20°C, ve středu 5.10.2016 již maximálně kolem 10°C a tyto hodnoty pokračovaly až do konce týdne. Minimální teploty vzduchu měly prakticky stejný průběh. V neděli byly ještě kolem 10 °C, ve středu a čtvrtek se již pohybovaly nejčastěji od 3-5°C a v pátek a sobotu na velké části území dokonce klesaly k bodu mrazu. Díky frontálním systémům nad naším územím bylo větrné hlavně úterý a středa, a to většinou ve vyšších nadmořských výškách.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
