Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem ve většině regionů výrazně snížilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Sníženou dostupností vláhy bylo v neděli 4.10. zasaženo téměř 9/10 území státu (oproti 3/4 v minulém týdnu). Nedostatečnou dostupností vláhy v této vrstvě jsou ohroženy takřka 2/5 území a opět se vyskytují nejextrémnější kategorie. Pouze 1/20 území ČR je nasycena v této vrstvě dostatečně. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno pouze na 13% území, naopak nedostatek vláhy se objevil na 3/4 území (což je zhruba stejný stav jako v uplynulém měsíci). Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Pod bodem snížené dostupnosti jsou nadále více než 4/5 území. Profily se zásobou menší než 30 % pro rostliny dostupné vláhy (a tedy bezprostředně ohrožené stresem suchem) se na našem území vyskytují na více než 3/10 území, což je o výrazně více než v minulém týdnu. Od letošního minima nasycení půdy, které bylo dosaženo v týdnu od 2.-9.8., tedy doposud nedošlo k zásadnímu obratu, a situace se po zlepšení počátkem září znovu zhoršila.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), mohli jsme sledovat další zhoršení stavu na většině území. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, mají téměř 4/5 území v povrchové vrstvě a v celém profilu pak téměř 9/10 území. Výrazná anomálie zasahuje hlubší část profilu a postiženy jsou v nějaké míře všechny kraje. Rozsah území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, již překročil 3/4 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř 3/5 území v povrchové vrstvě. Anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu, se projevily na 45% území ČR, což je výrazné zhoršení stavu oproti předchozímu týdnu.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se oproti minulému týdnu mírně snížila vlhkost půdy na většině území, v hlubších vrstvách půdy vlhkost stagnovala. Ve vrstvě 0-10 cm je na 38 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 40 % stanic a v 50-100 cm na 44 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) není registrována ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm pouze na 2 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v Plzeňském, Středočeském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Vegetace - Dostupné informace o vývoji relativní kodice vegetace jsou zachyceny v archívu (zde) s poslední mapou ke dni 04.10. (zde). Aktuální mapa naznačuje zlepšení stavu oproti minulému týdnu, ale horší než obvyklý stav vegetace je patrný v regionech postižených suchem tj. jižní a západní Čechy, sever středních Čech, oblast Královéhradecka, Pardubicka a dále střední a severní Morava. Naopak relativně dobrou kondici vykazuje většina území jižní Moravy a severozápadních Čech. Hlavní příčinou lepšího než obvyklého stavu vegetace je paradoxně poměrně teplé a mírné počasí, které prodlužuje vegetační dobu a nedochází doposud ve větší míře k opadu listů. V tuto část sezóny se citlivost používaných vegetačních indexů k detekci sucha začíná snižovat.
Dopady sucha na zemědělskou produkci na zemědělskou produkci se stále jeví jako významné zejména u kukuřice a v menší míře u brambor, cukrové řepy, ale také ovoce. Ve většině ze zahrnutých okresů v rámci hodnocení je očekáván negativní dopad na výnos. Současně jsou hlášeny problémy se zakládáním a vzcházením porostů obilnin. Někteří z agronomů hovoří o “generačním” suchu. Zásadní snížení výnosů v důsledku sucha je nyní hlášeno z 5 okresů. Dopady letošního sucha na výnosy obilnin nejsou ve většině okresů vnímány jako zásadní. Sensorické posouzení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě odráží značné lokální rozdíly v aktuální půdní vlhkosti, což odpovídá detailním mapovým výstupům. Z pohledu celé sezóny hodnotí prakticky všechny lokality sezónu jako velmi až extrémně suchou.
Velké riziko negativních dopadů spatřujeme podobně jako naši zpradajové pro kultury s delší vegetační dobou než obilniny, zejména pak kukuřici, brambory, cukrovou řepu, pícniny a některé trvalé kultury. Jako aktuální riziko nadále vidíme výhled počasí i pro první polovinu října (viz prognóza zde).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
Uplynulý týden (27.9-3.10.2015) byl prakticky bezesrážkový. Zaznamenané úhrny byly jen lokálního charakteru s úhrny do 1 mm. Více srážek spadlo až v neděli 4.10.2015, a to v jižních Čechách a na jižní Moravě, ale ty do výpočtu map sucha za uplynulý týden nevstupují. V neděli a pondělí (27-28.9.2015) se držely průměrné teploty na podobných hodnotách, většinou kolem 12°C, od úterý do čtvrtka došlo k mírnému ochlazení a průměrné denní teploty vzduchu klesly zhruba o 4°C. Ke konci týdne se začalo opět oteplovat díky přílivu teplého vzduchu od jihozápadu a průměrné denní teploty se dostaly zhruba ke 14°C. Průběh maximálních teplot vzduchu byl prakticky stejný. Ty se na řadě míst ke konci týdne vyšplhaly i nad 20°C. Během týdne došlo k výrazným výkyvům v minimální teplotě vzduchu, jejíž hodnoty postupně klesaly. Ve čtvrtek a pátek došlo k prudkému poklesu díky vyjasněné noci a ránu a minimální teploty vzduchu se na řadě míst pohybovaly kolem bodu mrazu a i níže. Naopak v sobotu minima výrazně vzrostla a hlavně tam, kde se utvořila nízká oblačnost, neklesla pod 10°C (Českomoravský vrchovina). Naopak v Čechách se nadále držely velmi nízké minimální teploty, jelikož zde byla noc a ráno s velmi malou oblačností. Vítr byl minulý týden prostorově proměnlivý, ale většinou se vyskytoval v průměru kolem 2 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
