3. listopad 2024

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (27.10 – 02.11.2024) jsme byli pod vlivem tlakové výše a díky tomu i častému výskytu inverzního počasí. V sobotu přes nás přešla studená fronta s výraznějším ochlazením. Podle předpokladu nám prakticky v celé republice nepršelo. Pouze v Jizerských horách a v některých dalších lokalitách na severu republiky spadlo za týden okolo 10 mm srážek. Nejtepleji bylo na začátku týdne, kdy se denní maxima dostávala i nad 10°C. Poté se postupně ochlazovalo.
V dalších 10 dnech se budou střídat mlhy, nízká oblačnost, ale i slunečné počasí. Pršet nám prakticky nebude. I s ohledem na chybějící srážky v uplynulých týdnech se dostane půdní vlhkost ve svrchní vrstvě pod dlouhodobé obvyklé hodnoty, ale zatím se nejedná o nic zásadního.

Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm): Velmi vysoká půdní vlhkost, která se od začátku září, po extrémních srážkách, držela na celém území České republiky klesá, zejména na severu republiky. oblasti Krkonoš a lokálně i v Jeseníkách, Orlických horách a Beskydech, kde aktuálně pozorujeme počínající až mírné sucho.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm): V hlubší vrstvě zůstává půda i nadále dostatečně nasycená a s výjimkou lokální oblasti v Krkonoších není sucho v rámci celé republiky téměř pozorováno.
Aktuálně se sucho vyskytuje na max 2 % území České republiky (půdní profil 0–100 cm).

Deficit: Stav půdní vláhy v hlubších vrstvách i nadále zůstává obecně ve vyšších hodnotách a deficit zásob vody je na území České republiky pozorován jenom lokálně, no v povrchové vrstvě jsou zásoby vody již nižší.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) zásoby vody klesají na celém území. S výjimkou oblasti na jih od Brna a také na severozápad od Prahy, kde hodnoty půdní vláhy zůstávají o něco vyšší pozorujeme deficit max 20 mm zejména kolem severních hranic republiky, na Vysočině a také ve Slezsku.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké, s výjimkou části Krkonoš, Jeseníku a Beskyd, kde jsou hodnoty nižší.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je max 9% území v odchylce 40-60 mm a max 63 % území v odchylce 5-40 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně na jihu Moravy a také na západ od Prahy. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší a pozorujeme tu tak počínající deficit. 
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na tocích v rámci republiky rozmanitá a to hlavně na Moravě. V rámci celé republiky hlásí povodí Horní Vltavy a Dyje spíš ještě nadnormální vodnost, no druhé straně na Karlovarsku, také na severu republiky, zejména na Děčínsku a Liberecku a dále na východě republiky (zejména povodí Odry) se vodní toky nachází spíš ve stavu podnormální vodnosti. V ostatních částech republiky převládá spíše normální vodnost. Hladiny vodních toků jsou i nadále setrvalé nebo jen slabě kolísají.
V celém profilu do 1 m se k 03. 11. vyskytuje deficit do max 12 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Nasycení půdy: Velmi vysoké relativní nasycení půdy z minulých týdnů postupně klesá a oproti týdnu minulému zásobení půdního profilu vláhou znovu pokleslo v rámci celé republiky, no na většině území se relativní nasycení půdy drží pořád nad 70 % a více.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): I když hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu poklesly, udržují se v rámci celé republiky pořád vyšší. Aktuálně nejvyšší hodnoty pozorujeme v západních a jižních Čechách, kde se drží v rozmezí 70-90 %. Na sever a východ od Prahy a ve východní polovině republiky jsou hodnoty nižší, a to v intervalu 60-70 %, lokálně (jih Moravy či severně od Prahy) i 50-60%.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy půdy zůstávají i nadále vyšší- 7 % území (hlavně Šumava) se aktuálně pořád nachází v hodnotách relativního nasycení půdy vyššího než 90 % a 79 % území se nachází v intervalu 70-90 %.

Dopady na vegetaci: Na textu pracujeme.

Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin oproti minulému týdnu změnily jen minimálně, přičemž spíš poklesly. Aktuálně jsou v 11 okresech (22 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 16 okresech (26 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, v 8 okresech (13 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 30-40 %. V 23 hlášených okresech (38 %) nejsou reportovány projevy sucha. 19 okresů zůstalo nehlášených.
Stav vodní bilance za poslední tři měsíce se oproti minulému týdnu také výrazně nezměnil. Aktuálně i nadále převládá stav normální spíše vlhčí v 73 % hlášení. Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů, v 11 %, stav velmi vlhký v 10 % hlášení, ve 2 % hlášení je reportován stav extrémně vlhký a rovněž ve 2 % hlášení stav velmi suchý. V 1 % hlášení (zejména hlášení ze severozápadu) je reportováno i extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm se i nadále pomalu proměňuje napříč celým územím a půda už není tak nasycená, no oproti minulému týdnu zůstává víceméně stejný. Na celém území aktuálně převládá půda mírně vlhká ve 41 % hlášení. Hlášená je dále půda vlhká ve 31 % hlášení a také v 16 % i půda sušší. Půda velmi vlhká je hlášená v 6 % a naopak – ve 2 % hlášení se vyskytuje půda suchá.
Situace po velmi silných až extrémních srážkách a záplavách, se na většině území už stabilizovala a úroveň vlhkosti půdy klesla natolik, že podzimní práce můžu pokračovat i v oblastech, kde bylo nutné jejich odložení a posun v důsledku zamokření půdy. Velmi vlhké podmínky byly komplikací např. u řepky, u které nešlo kvůli nesjízdnosti pozemků dostatečně zasahovat proti škodlivým organismům (plevele, dřepčíci). Také výsev ozimních plodin v oblastech, které byly srážkovou situaci zasažené víc, začíná teprve teď. Probíhají poslední sklizně a seče a pokračuje také dále orba a hnojení půd. Obecně jsou podzimní práce ale pomalu již ukončovány. Na druhé straně se v některých oblastech (střed či severozápad a sever Čech) začíná projevovat sucho, zejména v oblastech, které uplynulou srážkovou situaci nebyly tak zasažené. Nižší teploty vzduchu a tím pádem i nižší výpar však situaci pomáhají a dopady nejsou s nastupujícím koncem vegetační sezóny velmi významné.

Dopady na lesy: Hlášena je situace v 7 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V rámci všech hlášených okresů aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.

Situace ve střední Evropě: Hodnoty indexu půdní vláhy v Evropě oproti minulému týdnu stouply na území západně od České republiky a naopak na východ od České republiky klesly. K výraznějším změnám došlo na území Francie, Německa a Itálie Itálie. Na většině území střední Evropy (kromě Maďarska a jihozápadu Slovenska) i nadále zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy v rámci celé Evropy pozorujeme v oblasti Beneluxu, v Německu, Rakousku, na jihozápadě České republiky, ve Slovinsku i v Polsku a na západní Ukrajině. Naopak nižší hodnoty i nadále pozorujeme pořád v oblasti Itálie, Maďarska, části Srbska, jihu Rumunska a také na pobřeží moří.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu mírně klesly na celém území vysoké vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 19 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 71 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severní Moravě, nižší v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: 
V uplynulém týdnu (27.10 – 02.11.2024) jsme byli pod vlivem tlakové výše a díky tomu i častému výskytu inverzního počasí. V sobotu přes nás přešla studená fronta s výraznějším ochlazením. Podle předpokladu nám prakticky v celé republice nepršelo. Pouze v Jizerských horách a v některých dalších lokalitách na severu republiky spadlo za týden okolo 10 mm srážek. Nejtepleji bylo na začátku týdne, kdy se denní maxima dostávala i nad 10°C. Poté se postupně ochlazovalo. V sobotu byly denní teploty již jen okolo 8-12°C. Noční teploty se udržovaly na 5-10°C. V pátek a v sobotu pak spadly ještě níže. Celý týden prakticky moc nefoukalo.

Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 4.11.2024) budeme stále pod vlivem tlakové výše. Ta přinese příliv teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, což způsobí hlavně tvorbu inverzní nízké oblačnosti a mlh. Srážky se neobjeví žádné a situace se změní až v polovině příštího týdne. Teploty vzduchu se budou během dne pohybovat do 10°C. V noci při vyjasněné obloze spadnou i pod bod mrazu. Jelikož v posledních týdnech nepršelo a ani v dalších dnech se srážky nečekají, tak svrchní vrstva půdy bude dále pomalu vysychat. Půdní vlhkost pak bude již nižší, než je pro současné období obvyklé. Celkově to ale nebude způsobovat zásadní problémy.
Střednědobý výhled do 20. listopadu předpokládá, že se teploty vzduchu budou pohybovat kolem dlouhodobého průměru. Od počátku příštího týdne stoupá nejistota v předpovědi.
Navazující dlouhodobý výhled až do 16. prosince předpokládá, že druhá polovina listopadu a počátek prosince bude spíše teplotně nadprůměrný.
V dalších 10 dnech se budou střídat mlhy, nízká oblačnost, ale i slunečné počasí. Pršet nám prakticky nebude. I s ohledem na chybějící srážky v uplynulých týdnech se dostane půdní vlhkost ve svrchní vrstvě pod dlouhodobé obvyklé hodnoty, ale zatím se nejedná o nic zásadního.


Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.

Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.