Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se vyskytuje aktuálně pouze v Jihočeském kraji.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se po několika týdnech začala opět horšit. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 16 % území České. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde nastal rozdíl zhruba na 50 % území.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální až normální vodnost. V podhůří Šumavy a v Krkonoších je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 20. 10. vyskytuje deficit zhruba na 49 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 18 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Jesenicko, Slezsko, Beskydy a západ Čech jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, na jižní Moravě, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty okolo bodu snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 84 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 16 % území.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních, severních a na jihovýchodní Moravě je stav horší.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice v okolí Brna a jihozápadu republiky.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 13. 10. Zprávy 250 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce, na mnoha místech je hlášen dobrý stav vzcházejících ozimů. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 7 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko.
Dopady sucha na lesní porosty lze najít v samostatné mapě Dopadů sucha na lesy.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 13. 10. Okres Brno-venkov, Klatovy a Třebíč hlásí počínající projevy sucha, okres Vyškov a Znojmo hlásí výrazný podíl sucha na výsadbu. Zbytek hlášených okresů nesleduje sucho.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo jen k mírným změnám vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 27 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních a jižních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (13–19.10.2019) nakonec spadlo podstatně méně srážek než modely počítaly. Studená fronta uprostřed týdne přinesla úhrny většinou jen do 2 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo na horách (10 mm/týden) a vysočině (6 mm/týden). Teploty vzduchu byly každý den prostorově velice rozmanité a to bylo dáno jak frontálním rozhraním, tak i vznikem nízké oblačnosti. Počátek týdne byl v průměru teplejší s maximy okolo 20 °C. Po zbytek týdne se pak denní teploty pohybovaly od 15 do 18 °C. Noční teploty byly nejčastěji od 8–10 °C. Nejchladnější noc a ráno byla ve čtvrtek s minimem okolo 5 °C. Vítr byl většinou slabší do 2 m/s, pouze v úterý a ve středu byl vítr silnější.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zhoršení na severní polovině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině území. V Polabí a na jižní Moravě i nadále zůstává nižší stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme ve střední a jižní části sledovaného území. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Dolního Saska, Durynska, Porýní, části Braniborska, Ukrajiny a oblasti v okolí hranic mezi Rumunskem a Bulharskem. Mezi-týdně se kondice vegetace zhoršila v severním Německu a v Bělorusku.
Předpověď a prognóza sucha: Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadprůměrné až průměrné. Výrazně nadprůměrný by měl být tento týden, další týdny budou pravděpodobně mírně nadprůměrné až průměrné. Relativně chladnější by měl být poslední týden z výhledu. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné až podprůměrné. Nejvíce srážek by mělo pravděpodobně spadnout příští týden a to zhruba 10 mm. Do začátku listopadu je cca 10–30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny prosince. Do února pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do března příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
