Aktuální intenzita sucha: Aktuálně není sucho v důsledku extrémních srážkových úhrnů na území České republiky pozorováno ani v POVRCHOVÉ ani v HLUBŠÍ VRSTVĚ.
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY se oproti minulému týdnu markantně změnil. Žádný deficit zásob vody není na území České republiky pozorován ani v povrchové vrstvě (0–40 cm) ani v hlubší vrstvě (40–100 cm). V rámci půdního profilu 0-100 cm je víc než 58 % území v odchylce 20-60 mm a víc než 37 % území v odchylce 60-100 mm nad obvyklou zásobou vody v půdě v daném období.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ sucho jsou hladiny vodních toků v rámci téměř celého území, s výjimkou části západních Čech, v extrémním stavu s různými stupni povodňových aktivit. Hydrologicky nejvážnější situace přetrvává stále na tocích odvodňující Jesenicko, Krnovsko, Opavsko a Ostravsko, kde stále přetrvává úroveň 50 l průtoku na několika profilech. V důsledku ukončení srážkové činnosti dochází na většině tocích k poklesu vodních hladin či kulminacím.
Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY oproti minulému týdnu taky razantně změnilo v důsledku extrémních srážkových úhrnů. 87 % území se nachází v rozsahu 90-100 % relativního nasycení, zbylá část území se pohybuje v intervalu 70-90 %.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy jsou na celém území v povrchové vrstvě nad 90 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy jsou téměř na celém území v intervalu 90-100%. Malou výjimkou je část Krušných hor, kde je relativní nasycení o něco nižší.
Dopady na vegetaci: Oproti minulému týdnu, kdy došlo k zhoršení relativní kondice vegetace zejména v pásu od jihu Moravy po Jeseníky a také v západních, severních a středních Čechách, se stav vegetace nezměnil nijak výrazně, s výjimkou pásu od Podyjí po Krkonoše a severní částí Jesenicka, kde došlo k mírnému zlepšení. Aktuálně se v mírně podprůmerném stavu jeví vegetace na jihu Moravy, na Olomoucku, Táborsku a v malé části západních Čech.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin se oproti minulému týdnu už velmi výrazně nezměnily – situace kolísá a je různorodá, no zůstává otázkou, jak se podepíšou a projeví na stave plodin extrémní srážky posledních dní. Aktuálně jsou v 15 okresech (25 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 21 okresech (34 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, v 6 okresech (10 % hlášení) jsou reportovány ztráty 30-40 % a v okresu Znojmo (2 %) jsou očekáváné ztráty na výnosech v důsledku sucha do 40 %. V 18 hlášených okresech (30 %) nejsou reportovány projevy sucha.
Stav vodní bilance se za poslední tři měsíce oproti minulému týdnu začal v důsledku extrémních srážek posledních dní na celém území měnit. Aktuálně tak převládá stav normální spíše vlhčí (31 % hlášení). Dále je ale pořád reportován i stav velmi suchý (24 % hlášení) a stav spíše sušší bez dopadů (23 % hlášení), no ve 13 % je také reportováno extrémní vlhko a v 9 % hlášení je reportováno velmi vlhko. V rámci 1 % hlášení (5 okresů převážně na jihu Moravy) je ještě pořád také reportováno extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému týdnu v reakci na srážkovou situaci proměnil také, a to velmi markantně v rámci celé republiky. Na celém území aktuálně převládá půda velmi vlhká v 62 % (v minulém týdnu 3 %) hlášení. Hlášená je dále půda mírně vlhká v 19 % hlášení a také půda vlhká v 10 %. V 6 % je pořád hlášená i půda sušší a ve 2 % půda suchá (v minulém týdnu 45 % hlášení), přičemž sušší stavy jsou hlášeny z jihu Moravy, západních Čech a z okolí Kolína.
Českou republiky v minulém týdnu zasáhly velmi silné až extrémní deště a následné záplavy, které byly specifické i co do velikosti zasaženého území – postihnuté byly povodí Moravy, Odry, jižní i střední Čechy ale taky i východní Čechy a povodí Labe. Paradoxně tentokrát sucho pomohlo – vysušená půda po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období absorbovala velké množství vody, nakolik nebyla vyprahlá do také míry, aby se po ní voda svezla, ale byla připravena se nasytit. Otázkou zůstává, na kolik se případné přemokření ještě projeví i na další sklizni a kvalitě plodin. V případě pohanky naši reportéři hlásí zatím letos vyšší, velmi uspokojivé výnosy. No horší situace může nastat např. v případě porostů ozimých obilnin, řepky a také při další sklizni brambor, která už někde proběhla, no v některých okresech byla právě pozastavená srážkovou situací. Půda, která byla před srážkami obtížně zpracovatelná kvůli suchu, je teď obtížně zpracovaná kvůli bahnu a je po deštích významně utužená. Polní práce jsou teda v některých okresech v nedohlednu a obvyklé termíny (např. setí) se posouvá. Podle našich reportérů nejsou ale zatím ve většině případů hlášené extrémně výrazné škody. V některých oblastech byli srážky také typu vítaných zahradnických dešťů, které půdě výrazně pomohli a významná část srážek opravdu vsákla do půdy.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 7 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. Situace se oproti minulému týdnu, změnila v okrese Brno-venkov, kde jsou sledovány jak jehličnaté, tak listnaté druhy. Pokročilé projevy sucha ustoupily a aktuálně jsou pozorovány projevy sucha o stupeň nižší, které korespondují se situací při projevech sucha počínajícího. V dalších okresech nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY v Evropě oproti minulému týdnu stouply na většině území na západ od České republiky s výjimkou severu Rakouska. Na většině území střední Evropy tak i nadále zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy v rámci Evropy i nadále pozorujeme v oblasti Beneluxu, Francie, Slovinsku, Rakousku a na východ od České republiky. Nižší hodnoty dále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska a severního Srbska a také na pobřeží moří.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na celém území výrazně stouply vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 95 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 84 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Moravě, nižší v západních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém období (8.9 – 14.9.2024) jsme se dostali pod vliv tlakové níže, která přinesla abnormálně vydatné srážky, velké ochlazení a silný vítr. Srážky se objevovaly prakticky každý den, ale od čtvrtka zesilovaly a v pátek a sobotu dosáhly nejvyšších úhrnů. Ve východní polovině republiky se úhrny pohybovaly mezi 150-200 mm za týden. V Čechách byly většinou pod hranicí 100 mm. Týden začal ještě tropickou nedělí, letním pondělím, ale pak se začalo ochlazovat. Naopak v pátek už byly denní teploty pod hranicí 10 °C a noční teploty padaly k 5-8°C. Velmi silný vítr s nárazy nad 20 m/s nás doprovázel i v sobotu.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 16.9.2024) nás začne ovlivňovat tlaková výše, která přinese změnu charakteru počasí. Srážek se už příliš vyskytovat nebude. Nejvíce jich spadne ještě v pondělí, ale pak už půjde spíše jen o lokální přeháňky. Nejvíce srážek spadne na Šumavě a to okolo 40 mm. Na zbytku území to bude většinou do 10 či 20 mm/10 dnů. Teplota poroste nahoru a od středy čekáme denní teploty na 20-22°C. Noční teploty by neměly zatím padat příliš pod 10°C. Půdní vlhkost bude po tak vydatných deštích z uplynulých dnů ještě dlouhou dobu velmi vysoká. Slabě bude klesat v povrchové vrstvě do 40 cm.
Střednědobý výhled do 1. října předpokládá, že teploty vzduchu budou slabě nadprůměrné. Od 26. září pak stoupá větší nejistota v předpovědi.
Navazující dlouhodobý výhled až do 28.10. předpokládá, že teploty vzduchu budou v říjnu průměrné.
V uplynulém týdnu nás postihly výrazné povodně. Srážkové úhrny byly i přes 200 mm, na Jesenicku i přes 400 mm. Půdní vlhkost proto bude dlouhou dobu prakticky zcela nasycena a nepojme příliš nové vody. Teploty vzduchu budou jen lehce nadprůměrné.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
