Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se na většině území České republiky i v minulém týdnu opět zlepšila. Sucho v povrchové vrstvě však nadále zůstává na Moravě, ve Slezsku a poté v menší enklávě na severu Čech.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká. Sucho se v této vrstvě oproti minulému týdnu snížilo pouze nepatrně. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, zůstává i nadále v oblasti povodí Labe a také na jihovýchodní Moravě.
V minulém týdnu došlo ke snížení sucha, ale i nadále je sucho pozorováno zhruba na 30 % území.
Na 6 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je stejný údaj oproti předchozímu týdnu.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.
Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. Na druhou stranu i v minulém týdnu došlo ke snížení deficitu především v povrchové vrstvě a celkově je situace nejlepší od loňského jara. Platí, že aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je sledována normální vodnost. Nadnormální vodnost je sledována na tocích v Jihočeském kraji a na některých tocích v severních Čechách stékající z hor. Výrazně nadnormální vodnost je sledována v severních Čechách. Sucho a podnormální vodnost je sledována na tocích v Jihomoravském kraji, kde panuje již několik měsíců.
V celém profilu do 1 m se k 13.1. vyskytuje deficit na více než 47 % území ČR. Na 31 % území je deficit nejméně 20 mm, na 13 % pak deficit nejméně 15 mm a na 3 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 228 zpravodajů z 62 okresů, které postihují 635 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu brambor a cukrovky, ale týká se i letošních osevů ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje í ucho a opět o něco výrazněji v Čechách. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny ve většině sledovaných okresech. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech pokračoval vzestup vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 15 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 53 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních Čechách a na jižní a střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (6.1.2019 – 12.1.2019) nás ovlivňovala hlavně tlaková níže spojena s frontálními systémy. Srážky byly zaznamenány každý den z týdne. Ty byly opět výrazně prostorově proměnlivé. Větší množství bylo zaznamenáno hlavně na horách a na Českomoravské vrchovině. Zde spadlo i nad 50 mm/týden. Naopak v nížinách byly úhrny jen od 5-15 mm/týden. V nejnižších polohách většinou jen pršelo, naopak od středních poloh výše byly srážky ve formě sněhu. V pátek sněžilo prakticky na celém území. Sníh také celkem rychle v nižších polohách odtával. K dnešnímu dni (14.1.2019) leží nejvíce sněhu na vrcholcích hor. V Krkonoších a Beskydech je i více než 2 m sněhu. Naopak v Polabí a na jižní Moravě se prakticky sníh nevyskytuje. Maximální teploty vzduchu po většinu týdne kolísaly lehce nad bodem mrazu. Nejchladnějším dnem byl pátek, kdy se teploty nad bod mrazu dostaly jen výjimečně. Minimální teploty se nejčastěji pohybovaly do -5 °C. V pátek hlavně v jižních Čechách klesaly i k -10 °C. Počasí bylo většinou větrnější, což způsobilo zesílené škody sněhem v horkých oblastech. Zde docházelo k častým výpadkům dodávek elektřiny.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo na severu a severovýchodě sledovaného území ke stagnaci. V jihozápadní části sledovaného území došlo k mírnému zhoršení. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (14-21.1.2019) bude počasí jako na houpačce, kdy se nám budou střídat chladnější a teplejší vlny počasí. Srážky se budou vyskytovat prakticky každý den, ale půjde většinou jen o přeháňky. Ty budou od středních poloh sněhové, ale během týdne se budou měnit i ve vyšších polohách na dešťové, aby o víkendu se vracelo spíše sněžení. Celkově srážek nespadne příliš mnoho. V některých oblastech to bude jen pod 5 mm/týden. V místech s častějšími přeháňkami může týdenní suma činit 15 mm. Během týdne teplota postupně poroste a ve středu a ve čtvrtek se bude šplhat nad hranici 5 °C. Poté se opět začne ochlazovat a o víkendu budou maxima těsně nad bodem mrazu. Minimální teploty příliš klesat také nebudou. Rozpor pak panuje hlavně na počátek příštího týdne, kdy se modely příliš neshodují a dávají odlišný scénář ve vývoji teplot. Model GFS předpokládá teploty okolo bodu mrazu, naopak model ECMWF se kloní k chladnému začátku příštího týdne s maximy i okolo -5 °C. Přesto, že situace se bude postupně zlepšovat, tak v hlubších vrstvách 40-100 cm bude výjimečné sucho pozorováno ke konci následujícího týdne stále hlavně na Moravě a ve východních Čechách. Počátkem příštího týdne bude půda dosycena prakticky od středních poloh výše, ale v nížinách bude relativní nasycení půdy jen mezi 50-70 %.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do konce měsíce, se předpokládá teploty od 18-24. ledna pod dlouhodobým průměrem, poté by se měly srovnat na obvyklé hodnoty. Velká nejistota v predikci panuje hlavně na konec měsíce. Srážky budou hlavně ve formě přeháněk, takže úhrny budou značně prostorově proměnlivé.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech průměrné. Srážky jsou očekávány v první týdnu spíše nadprůměrné a následně průměrné. Lze tedy očekávat, že se rýsuje možnost zlepšení situace ve svrchní vrstvě půdy, nicméně nebude nejspíše postačovat na zlepšení situace v nížinách.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě nadále zasahuje výraznou část území zvláště na Moravě a v Polabí. Naopak ve většině Jihočeského kraje a Vysočiny, jihu Středočeského kraje a východu Moravskoslezského kraje je situace relativně dobrá. Tyto čtyři oblasti spolu s pohraničními horami vykazují relativně příznivou prognózu. V případě severních, středních a východních Čech, většiny Moravy a většiny Moravskoslezského kraje a částí krajů Plzeňského se setkáváme s negativní prognózou až do konce první březnové dekády.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
