Aktuální intenzita sucha: Po šesti týdnech prohlubování sucha nastala změna v charakteru počasí a Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se druhý týden v řadě snížila. Povrchová vrstva aktuálně nezobrazuje stav výjimečného až extrémního sucha, ale sledujeme zde pouze počínající sucho (S1). Sucho v povrchové vrstvě se vyskytuje jihozápadně od Prahy, v Podkrušnohoří, v severních Čechách a v Jeseníkách.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nedočkala takové pozitivní změny jako vrstva povrchová. I přes srážky, které v minulých dvou týdnech zasáhly Českou republiku, zůstala tato vrstva prakticky v červeno-rudých barvách. Na většině území převládá výrazné až extrémní sucho.
Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě. Sucho je pozorováno nyní zhruba na 57 % území. Na 4 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech-.
Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována normální a podnormální vodnost. Normální vodnosti jsou sledovány většinou v pohraničí, podnormální vodnosti převládají v dolních částech toků. Nadnormální vodnost je sledována pouze v Krkonoších a na Šumavě.
V celém profilu do 1 m se k 12.5. vyskytuje deficit na více než 82 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 39 % území je deficit nejméně 20 mm, na 10 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Mapy je třeba interpretovat opatrně, nicméně v doposud příznivé kondici vegetace se už od minulého týdne objevují nepříznivé signály. Aktuální zhoršení kondice vegetace je pravděpodobně kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz. Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu posledních 6 týdnů, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zjednodušeně vývoj vegetace přes svůj časný start zpomaloval tak dlouho až aktuální kondice vegetace zaostává za obvyklým stavem. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány. Ačkoliv nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny, a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice a v menší míře u cukrové řepy, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Dopady na zemědělství: Zprávy 372 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky u ovocných stromů a vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce.
Respondenti popisují, že i přes spadlé srážky, sucho nadále pokračuje a v mnoha případech bylo zmírněno pouze na povrchu půdy. Nedostatek srážek způsobuje špatné a nevyrovnané vzcházení plodin. Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a severozápadních. Tři okresy očekávající místně až extrémní dopady sucha (Louny, Most, Náchod). Těžké poškození očekává devět okresů v Čechách a dva na Moravě. U pěti okresů ze 69 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u osmi se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže, ze kterých vyplývá, jak situace je vážná.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkost půdy kolísala vlivem srážek v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech a na severní Moravě, nižší především v nížinách v Poohří, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (5.5 – 11.5.2019) bylo nad republikou dynamické počasí, které přineslo i tak potřebné srážky. Deštivější počasí převládalo v druhé polovině týdne a nejvíce pršelo v sobotu. Nejčastěji se týdenní úhrny pohybovaly mezi 10-20 mm, podobně jak předpokládala předpověď počasí. Srážky byly prostorově značně proměnlivé, ale nejvíce srážek spadlo v oblasti Znojemska a Třebíčska. Během týdne se postupně oteplovalo. V neděli a pondělí byla maxima jen okolo 10 °C. ve středu povyskočila teplota až nad 15 °C, místy dokonce nad 20 °C a to vydrželo až do soboty. Skokově v průběhu týdne se změnila i noční a ranní minimální teplota. Do středy včetně klesaly teploty pod bod mrazu. Poté došlo k oteplení na 4-7°C a nebezpečí škod způsobeným mrazem polevilo. Průměrné denní rychlosti větru se pohybovaly často mezi 2-4 m/s. Největrnější počasí bylo ve středu.
Situace ve střední Evropě: Přes relativně pozitivní vývoj pokud jde o intenzitu sucha na našem území, došlo na severu a západě a v centru sledovaného území střední Evropy k mezi-týdennímu poklesu půdní vlhkosti. Nasycení oproti minulému týdnu se výrazně zhoršilo ve Francii, v Německu, Polsku ale i na našem území. Zlepšení nastalo na většině území Maďarska, Rumunska a Ukrajiny. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí. Aktuálně nejsušší je pak oblast Braniborska v Německu, kde očekáváme i výrazné propady produkce.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme nyní již jen na polovině sledovaného území a jeho rozsah se výrazně zmenšil. Mezitýdně se kondice vegetace zhoršila na většině sledovaného území a absolutně je horší zvláště na východě a také v centru domény včtně území ČR. V případě zhoršení kondice vegetace na pobřeží Černého moře se již jedná o reálné dopady nedostatku vláhy. Za pozornost také stojí oblast sledující kontury Panonské oblast, okolí řeky Tisy i v Srbsku, kde i na základě hodnot indexu půdní vláhy můžeme vysledovat nižší nasycení vláhou. Projevy poklesu půdní vlhkosti v Německu a zvláště v Braniborsku a také v některých regionech Polska se počínají projevovat zjevně i v mapě kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (13.5-20.5.2019) budeme nejdříve pod vlivem frontálního rozhraní nad Slovenskem. V druhé půlce k nám začne proudit teplejší vzduch od jihovýchodu. Meteorologické modely předpokládají, že další období bude pokračovat ve vlhčím duchu. První významnější srážky by měly přijít od úterý do čtvrtka a poté během začátku příštího týdne. Do konce týdne čekáme, že by mohlo spadnout okolo 20 mm a v některých lokalitách i k 30 mm. Pokud vyjde předpověď i na počátek příštího týdne, tak celkově za období následujících 10 dní lze čekat úhrny až k 50 mm. Jde ale o střednědobý výhled, kde spolehlivost již významněji klesá. Nejchladnější dny budou v první polovině tohoto týdne, poté dojde k oteplení na hodnoty i vyšší než 20°C o víkendu. Jarní mrazíky budou hrozit opět v první polovině týdne, ale většinou se počítá s teplotou od 2-5°C. Poté i v noci a ráno se opět oteplí na hodnoty 7-10°C. Pokud přijdou slibované srážky, tak se začne projevovat doplňování půdního profilu vláhou i v hlubších vrstvách 4-100 cm. Ke konci týdne by tedy v povrchové vrstvě nemělo být sucho pozorováno a v hlubších vrstvách se situace aspoň částečně zlepší, ale pravděpodobně jen v místech s vydatnějšími srážkami.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 29. května bude počátek tohoto týdne ten nejchladnější, ale poté by se měly začít šplhat teploty v celém sledovaném období lehce nad dlouhodobé hodnoty. Stabilita předpovědi teploty vzduchu je dobrá až do poloviny příštího týdne, pak se začínají jednotlivé členy ensemblu více rozcházet (= větší nejistota v předpovědi). Tento model předpokládá, že celé následující období bude vlhčí.
Předpověď na další období je zatím optimistická v množství srážek, které by mohly spadnout na naše území. Do poloviny příštího týdne jsou to úhrny i okolo 50 mm, ale musíme brát v potaz, že nejistota s délkou období roste. Teploty budou většinou lehce nadprůměrné. Sucho by se mělo zmírňovat už i v hlubších vrstvách.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být nejprve nižší než je v polovině května obvyklé a pokračovat tak v trendu z minulého týdne. Nicméně pro další 3 týdny by teplotně měl být průběh počasí spíše normální. Srážkově by ČR mělo v tomto týdnu srážek více na což podle prognózy mohou navázat 3 srážkově chudší týdny. Do první dekády června je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti). Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá s velkou pravděpodobností do první dekády července. Do počátku srpna pak je přibližně 30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v těchto regionech. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace a při normálním průběhu srážek mohou v současné době suché oblasti vykazovat nižší než obvyklé nasycení ještě v polovině srpna a dokonce na počátku září.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
