Relativní nasycení půdy


Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita

Oproti minulému týdnu nedošlo k nárustu hodnot relativního nasycení půdy na většině území s výjimkou okolí Prahy a jihu Moravy.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu na většině území stouply. Na jihu Moravy pozorujeme ale i nadále nejnižší hodnoty a tak i nejnižší hodnoty v rámci celé republiky (nasycení půdy v rozmezí 50-60 %). Nejvyšší hodnoty (nad 90 %) se udržují na západě a jihozápadě republiky a také podél severních hranic.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu výrazně neproměnily. Na Šumavě, Jizerských a Orlických horách a místy i na Vysočině zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení i v intervalu 90-100 %, severozápadně od Prahy, na sever od Brna a na Olomoucku jsou hodnoty nižší- v rozmezí 60-70 % a na zbytku území jsou hodnoty v intervalu 70-90 %.
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy i nadále vyšší a oproti minulému týdnu došlo ještě k jejich růstu. 30 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst o víc než 20 % (hlavně Šumava a sever republiky), se nachází v hodnotách nad 90 %. 54 % se aktuálně nachází v intervalu 70-90 %, a 5 % území se nachází v intervalu 40-60 %. Aktuálně nejméně zásob vody pozorujeme na severozápad od Prahy, také na Znojemsku, Brněnsku a na Olomoucku.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.