Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

STAV PŮDNÍ VLÁHY byl i nadále ovlivněn slabšími srážkami na většině území a vysokými teplotami v minulém týdnu. Zásoby vody poklesly, i když oproti minulému týdnu nijak výrazně a na ¾ území je patrný deficit. Ten je aktuálně nejvýraznější v Krkonoších, Jizerských horách a v okolí Jablunkova (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je oproti minulému týdnů sledován také mírný pokles zásob vody a téměř na celém území je pozorován deficit.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) je stav o něco málo lepší, ale oproti minulému týdnu se výrazně nezměnil- větší polovina území zůstává v deficitu zásob vody. V pásu od Jižních Čech po Orlické hory a také od Brna k Ostravě je deficit méně výrazný.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané po předchozích srážkách. V porovnání s dlouhodobými průměry jsou průtoky na celém území převážně podprůměrné až průměrné, místy na severu a západě Čech je v rámci vodnosti sledováno i sucho.
V celém profilu do 1 m se k 29. 07. vyskytuje deficit na 72 % území, což je oproti minulému týdnu další nárůst. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.