Relativní nasycení půdy


Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita

Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY je na celém území pořád rozmanité. Kromě jihu a východu Moravy se v porovnání s předchozím týdnem však situace nijak výrazně nezměnila.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Lze říct, že oproti minulému týdnu je povrchová vrstva v Čechách víc nasycená. Obecně ale oproti tomu vyšší nasycení půdy pořád pozorujeme na Moravě a na Šumavě. Nižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (pod 40 %) pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic, Hradce Králové a Havlíčkova Brodu a také na západ v okolí Rakovníku. Dále také na jihu Moravy, hlavně v okolí Hodonína. Naopak nejvyšší nasycení pozorujeme na Šumavě, v Krkonoších, v okolí Tábora a také ve východní polovině území, hlavně v Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a v oblastech na Olomoucku s relativním nasycením 70-100 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): V porovnání s předchozím týdnem se situace v Čechách nijak výrazně nezměnila. Nejnižší nasycení půdy (pod 20 %) tu pořád sledujeme na východ od Prahy. Na Moravě a ve Slezsku je ale relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu už o něco nižší, zejména v Podyjí v okolí Znojma a v okolí Břeclavi (míň než 30 %). Obecně je ale vyšší nasycení (nad 70 %) sledováno na Olomoucku, v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a také na Šumavě.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.