Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.

PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 9.6. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 2.6. do nedele 9.6. ráno)

 

Zásoba vody v pôde a relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0-40 cm) na väčšine územia vyššie ako 90 %. Na juhozápadnom Slovensku je ešte lokálne nasýtenie 50-70 %. V hlbšej vrstve (40-100 cm) sú najnižšie hodnoty 10-20 % na Záhorí a Podunajskej nížine a 30-40 % na juhu stredného a východného Slovenska. V celom profile (0-100 cm) je nasýtenie 30-40 % v južnej časti Záhoria a v okolí Bratislavy. Na strednom a východnom Slovensku je nasýtenie všade vyššie ako 50 %.

Miera intenzity pôdneho sucha v celom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2015) je lokálne na úrovni mierneho až výrazného sucha na Orave a Kysuciach. Na takmer celom území je to bez rizika sucha. V povrchovej vrstve je celé územie bez rizika sucha. V hlbšej vrstve je extrémne sucho ešte na Orave a Kysuciach a výrazné sucho lokálne aj na Záhorí a Zemplíne.

Deficit vlahy je najviac do -60 mm na Orave. Deficit -20 až -40 mm je okrem Oravy, aj na Kysuciach a Zamagurí. Deficit do -20 mm ostal aj na severe východného Slovenska a na krajnom juhozápade. Na väčšine územia prevažuje nadbytok vlahy. Najviac vlahy je v intervale +40 až +60 mm na Gemeri, Novohrade, Above a v okolí Nitry a Štúrova.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:
V týždni od 3.6. do 9.6.2024 bolo dostatok zrážok na celom území Slovenska. Najviac zrážok bolo 90-140 mm v Košickej kotline, na severovýchode Slovenska a v Slovenskom raji. Najmenej zrážok bolo na Dolnom Považí a Záhorí 9-12 mm. Po teplotnej stránke bol týždeň prevažne teplý. Najvyššia teplota bola 30 °C na juhu Podunajskej nížiny. Najnižšie klesla teplota na 5 °C na Liptove. Najvyššiu týždennú sumu dosiahol výpar v Žihárci 32 mm a Hurbanove 31 mm. Najnižší výpar bol v Telgárte 19 mm a Bardejove 21 mm. V percentách normálu 1991 - 2020 bol výpar od 80 % v Tisinci do 108 % v Žiari n. Hronom.
 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 5. 9. 2024

    Požár jako z Českého Švýcarska se může opakovat

    Hasičský záchranný sbor varuje, že požár, jako se odehrál v létě před dvěma lety v Národním parku České Švýcarsko, se může opakovat. Upozorňují, že je zapotřebí učinit některé zásadní změny, aby se extrémně rozsáhlé lesní neopakovaly. Varování hasičů přichází v době, kdy je v Česku – zejména na jižní Moravě – velmi vysoké riziko požárů. „Do pátku bude situace kritická. Až 90 procent území republiky bude mít aspoň středně vysoké požární riziko a 40 procent vysoké, tedy dvě nejhorší kategorie,“ upozorňuje web FireRisk. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ve vyjádření pro tisk uvedl, že současná situace je neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem. Celý článek portálu Finanční a ekonomické informace je k dispozici ZDE

  • 3. 9. 2024

    Riziko šíření požáru je v ČR velké a trvá nezvykle dlouho

    Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR  má na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů vliv více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat. Také jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché.“ Klimatolog Pavel Zahradníček, rovněž z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR dále dodává, že významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30°C a podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. Navíc k nám proudí horký vzduch od jihu. Shrnul po řadu dnů neměnnou situaci. Celý článek AV ČR je k dispozici ZDE.