Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2023 do 16.07.2023


Během prvních dvou červnových dekád se teploty pohybovaly kolem průměru nebo bylo chladněji než obvykle. V červenci začaly být teploty nadprůměrné. V mnoha zemích byly průměrné a maximální teploty historicky nejvyšší. I počet tropických dnů (Tmax >30 °C) mnohdy překročil dlouhodobý průměr. Na některých místech byly zaznamenány výrazné srážkové deficity (např. Německo, ČR, Rakousko, Polsko, Dánsko), které navazovaly na srážkový deficit trvající od poloviny května. Jinde byly hlášeny bouřky, které způsobily lokální škody na úrodě. Omezený přísun vody a vysoké teploty spojené s vlnou veder mohly nepříznivě ovlivnit ozimé plodiny během období plnění zrna. Jinde vedly příliš vlhké podmínky (např. jih Francie, Ukrajina) ke zvýšenému tlaku škůdců a poléhání ozimých obilovin, což také negativně ovlivnilo kvalitu zrna a zvýšilo ztráty. Radiace byla nadprůměrná. Sklizeň ozimých plodin, počínaje ozimým ječmenem, začala včas a nyní stále probíhá. Na hodnocení výnosů letních plodin je ještě brzy. Často ale jejich opožděný výsev spojený s nedostatkem srážek a vysokými teplotami vede k obavám o jejich vývoj a ke snížení výnosových prognóz.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 


 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

24. 7. 2023
pro
IT
Itálie
Při pohledu na zájmové období jako celek byly průměrné denní teploty v Itálii 1–2 °C nad průměrem a kumulované aktivní teploty (Tbase = 10 °C) mírně průměr převyšovaly (o 5–15 %). Nedávná vlna veder však ze 7. na 12. července posunula maximální teploty nad 32–33 °C, což vyvolalo obavy z potenciální sterility způsobené teplem u kukuřice (silážní a na zrno) a rýže (fenofáze kvetení). K tomu došlo zejména v severních a středních oblastech Piemonte, Lombardie, Veneto a Emilia-Romagna. Následné potenciální dopady na produkci jsou pečlivě sledovány. Srážky byly mírně podprůměrné v Lombardii a východní Emilii-Romagna a nadprůměrné ve zbytku země, s nejvyššími odchylkami od průměru směrem k pobřežním okrajům Lazia, Kampánie, Puglie, Kalábrie a italských ostrovů. V těchto oblastech byly srážky vydatné zejména v první polovině června. Interpretace simulací růstu plodin a indikátorů dálkového průzkumu potvrzuje, že akumulace biomasy u letních plodin byla průměrná až nadprůměrná, protože těžila z příznivých dešťů v červnu, těsně před květem. Sezóna ozimých obilnin skončila s podprůměrným očekáváním. Měkkou pšenici a ječmen ohrozily v květnu silné záplavy v Emilia Romagna (mezi hlavní oblastí produkující obiloviny), zatímco tvrdou pšenici na Sicílii a Puglii zasáhly v červnu silné větrné bouře a silné deště, které způsobily poléhání úrody. Následující týdny budou důležité pro letní plodiny z pohledu možného tepelného stresu a možného dopadu na konečné výnosy. Prognózy výnosů pro letní plodiny nepředpokládají žádný vliv teplotního stresu a pohybují se od 1 % do 2 % nad průměrem za posledních 5 let.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2024

    Díky deštivému červnu i květnu se většině území Česka i nadále vyhýbá sucho

    Jelikož srážky přicházejí v posledních týdnech v podobě bouřek či přívalových dešťů, jsou velmi nerovnoměrně rozložené a na mapě se objevila i suchá oblast táhnoucí se východně od Prahy k Hradci Králové a na jih k Havlíčkovu Brodu. Jinde v republice je ale situace příznivá.
    Bioklimatolog a vedoucí týmu Intersucha Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR však připomíná, že současná situace s dostatkem vláhy je vhodnou dobou pro to, aby zemědělci dělali řadu opatření proti suchu, ale právě dostatek vody podle něj prosazování těchto opatření brzdí. V době klimatické změny je však podle něj jen otázkou času, kdy vlhčí období znovu vystřídá sucho.
    Celý článek ČTK k dispozici ZDE

  • 21. 6. 2024

    Jaké jsou způsoby obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu?

    Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to děláme my? V novém programu Lesů ČR Adaptujeme lesy, se každý díl věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. Druhý díl se věnuje způsobům obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu. Celý díl je k dispozici ZDE